3 otázky pro MUDr. Reginu Šírovou
V rámci MAMMACENTER MEDICON pracujete již 6 let. Změnil se za tuto dobu přístup pacientek? Jsou dnes ženy v oblasti prevence rakoviny prsu podle vás zodpovědnější?
Myslím, že se za poslední roky přístup pacientek v oblasti prevence mírně zlepšil, ale i nadále existují ženy, které preventivní mamografii odmítají podstupovat. Opakovaně se stává, že pacientka přichází s již pokročilým nádorovým procesem, který má klinické projevy, v horších případech již metastazuje. Je to pro mě nepochopitelné, neboť se všichni snažíme o maximální osvětu. Vysvětlujeme ženám, že benefit, který plyne z preventivních vyšetření, je obrovský. Dnes se ví, že díky screeningu se za poslední 3 dekády snížila úmrtnost žen na rakovinu prsu až o 40 %.
V porovnání s většinou západních zemí je účast žen ve screeningu v ČR nadále nízká i přesto, že máme hustší síť center napříč celou republikou, než je tomu na západ od nás. Pro představu, u nás se prevence účastní něco přes 60 % žen ve screeningové populaci oproti 80 % a více žen např. v UK, Irsku či skandinávských zemích.
MAMMACENTRA MEDICON patří do sítě Specializovaných Akreditovaných center pro provádění prevence nádoru prsu a poskytují komplexní péči o ženy s touto nemocí. V čem tato komplexnost spočívá?
Důležité je, co si má pacient představit pod výrazem Specializované Akreditované centrum. Jsme držiteli akreditace pro provádění screeningu na všech našich pracovištích, a to je spojeno s vysokou úrovní péče, která je u nás poskytována za pomoci nejmodernějších technologií, které jsou v dnešní době na světě dostupné. Jako jedno z mála pracovišť v ČR disponujeme mamografy s 3D technologií. Současně je u nás zajištěna vysoká odborná úroveň, a to jak zkušených lékařek, tak radiologických asistentek.
Komplexní péče znamená, že v rámci našich pracovišť provádíme veškerou diagnostiku, která je potřebná k určení přesného typu a rozsahu nádorového postižení. Následně řešíme pacientky se zjištěným procesem v prsu v rámci multidisciplinárního týmu, kde rozhodujeme o nejvhodnějším terapeutickém postupu pro každou ženu individuálně. Všechny pacientky předáváme následně do péče našeho onkologického a chirurgického týmu.
Na internetu se šíří nejrůznější mýty o škodlivosti mamografie. Mnoho žen se obává negativních důsledků rentgenového záření, a proto na vyšetření nechodí. Jsou tyto obavy oprávněné?
Jedná se o nepodložené informace. Dávka záření na prs během provedení mamografie je v současnosti díky technologickému vývoji podstatně nižší, než tomu bylo na starších přístrojích. Mamografy, které používáme u nás, jsou v celosvětovém měřítku na špičkové úrovni, a tím i bezpečné. Pokud by existovaly nějaké skutečně validní studie, které by ukazovaly, že opakované provádění mamografie vede ke vzniku rakoviny prsu, nikdo by toto vyšetření plošně ve světě ani u nás neprováděl.
Stále se zřejmě málo ví, že tím, že jsme denně vystavováni například kosmickému záření, podstupujeme dávku záření daleko vyšší.
Já sama jsem se nikdy v zahraničí nesetkala s pacientkou, která by odmítala mamografii s odůvodněním, že je škodlivá. Naopak, během mého zahraničního angažmá se mi opakovaně stává, že si ženy pochvalují, jak se o ně stát stará, jakou úroveň prevence umožňuje a zajišťuje a velmi respektují nejen práci, ale i postoje zdravotnického personálu.
Nevím, čím to je, ale mám pocit, že někteří lidé u nás mají větší tendenci podléhat tzv.“fake news“ více, než tomu je na západ od nás. Domnívám se, že se jedná jak o pozůstatek komunistického režimu, tak o jeden z negativních důsledků internetu a sociálních sítí.
Skutečnost, že se dnes kdokoliv může veřejně vyjadřovat k čemukoliv, aniž o tom věděl něco hlubšího, vede k šíření dezinformací. Tito lidé většinou nemají žádné vzdělaní, vztahující se k dané problematice. Z mého hlediska je to deprimující a škodlivé. Mám pocit, že čím více člověk ví, tím více pokory a respektu v sobě má a naopak.